Tak kam to bude příště, dárling?

Tak si tak dumám o tom, jak nám to tady spolu jde, v tom novém městě, nikoliv Novém Městě, ale novém městě, v tomhle Brně. Vyjet s partnerem do světa, to prý prověří pevnost vztahu! Vztah, to je prý makačka a komunikace především, můj drahý, do hlav že si prý nevidíme. Alespoň to radí párový terapeut Jan Vojtko. Viděl jsi s ním ten rozhovor? Doporučuju si k tomu nalít dvě decky. Ale zpátky k té komunikaci. Prý máme dát tomu druhému jednoznačně najevo, co cítíme.

A tak si říkám, jestli jsi mi tím náhodou nechtěl něco naznačit, když jsi nás vzal právě sem. Do tohodle města.

Do města, jehož obyvatelé si odhlasují ,,Šalingrad” jako název hlavního nádraží.

Do města, jehož vlastní propagační klip varuje, že to tam smrdí a ať tam nejezdíme.

Do města, kde Vlhká, Úzká, Masná, Kozí, Šoustalova, Hluboká, Oblá, nebo Tvrdého jsou tradičními názvy ulic.

Do města, jež symbolicky uctívá mužský úd.

Do rodiště kapel druhu Poletíme?, Mucha, nebo Ty Syčáci.

Do města, ve kterém zima uteče stejně rychle, jako večer ve vinárně.

Do města, jehož obyvatelé se vyžívají ve všem výše zmíněném.

Hlavně ta komunikace je podstatná! Takže pokud to mám tak nějak přibližně přeložit odshora dolů, máš mě trochu nevkusně, špinavě, nemravně, srandovně, bláznivě a opile rád?

Můj milý, cítím s panem Vrchlickým, očividně ochotna za trochu lásky jít světa kraj, stěhovat se sem v lednu, ale v duši věčný máj a s rozervanou duší básníka vnímat tvé pozvání sem jako symbol lásky.

Tak kam to bude příště, dárling?