Sauna 2: vedrovější, ledovější, nahatější

Představa veřejné nahoty je pro vás obtížná, ale vy to stejně překonáte. Naučíte se vydržet šílené vedro finské sauny. Naučíte se bez zaváhání stoupnout pod ledovou sprchu. Nejen, že se zvládnete ponořit do ledového bazénku, nakonec si v něm i hovíte a nezaujatě konverzujete s nahatými lidmi vedle vás. Myslíte si po tom všem, že už jste celkem saunař. 

A pak navštívíte saunu v Plzni a zjistíte, že ne. 

Už v šatně jsem začala tušit, že to nebude stejné. V Plzni na Slovanech jsou šatny společné a nemají žádný převlékací box. Tak jasně, že se později všichni uvidíte, ale přece jen jsem si v Brně zvykla, že dámská šatna je prostor, kde se mohu tak nějak psychicky připravit. Ujišťuju se nahatého chlápka od vedlejší skříňky, jestli jsem tam správně, usmívá se a povzbudivě kýve, nejen hlavou. Na mou obranu, co jsem si měla myslet, když se opodál vysvlékal otec spolu se synem, který na mě vyděšeně třeštil oči? 

Dodám si odvahy, shodím oblečení a naučeně si prostěradlo okolo těla obtočím dle řeckého stylu, na který jsem zvyklá z Brna (viz minulý příspěvek). Tam tak po prostorách sauny chodili všichni. V saunové komoře se sem tam někdo poodhalil, ale bylo tam takové šero, že to skoro nebylo vidět. Při odchodu se zase zabalili. 

Když vcházím do prostor sauny v Plzni, ukazuje se, že tady se prostěradlo používá jen jako podložka na sezení. Ten pohled na tolik vzpřímených nahatých lidí mě na malý moment paralyzuje. Pak utíkám do sprchy, která je ovšem obsazenou trojsprchou. Oukej.

Rozdíly, o kterých chci mluvit, se však netýkají jen nahoty. Po prvních pár minutách saunování ze mě naprosto leje a dělá mi problémy vydržet i jen deset minut, namísto patnácti, na které jsem zvyklá. Je vůbec možný, aby tam bylo tak horko? Obojí je přece finská sauna, vždyť… Později si přečtu, že tady může být až 102 stupňů. Matně si uvědomuji, že v Brně ukazoval teploměr ,,pouhých” 92. Nevadí, však deset minut stačí. Mimochodem, v této komoře je o trochu víc světla a o dost víc nahoty. Pokud jsem snad měla pocit, že mě někdo pozoruje, ihned zmizel po příchodu jiné, zcela odhalené ženy. 

Vycházím ven a studené sprchy se nemůžu dočkat. 

Ochlazovací bazén je tady dvakrát větší a nikdo se v něm příliš nezdržuje. Po chvíli pochopím proč. Ten bazén je tak brutálně studenej, že mám co dělat, abych nekřičela, když do něj hupsnu. Moje tělo okamžitě upadá do ledového šoku a já s třesoucíma nohama lezu po schůdkách ven. Snažím se co nejrychleji, svaly ale tuhnou celkem rychle, koukám. Nevěřícně se na bazének ohlédnu. Kruci, jakto, že v Brně to byla pohodička? 

A pak uvidím, čím je místní bazének chlazený.

V sauně Lázní Rašínova je bazének menší a skoro pořád obsazený, tím pádem ho přitékající čůrek studené vody nestíhá ochlazovat. Jenže tady do něj normálně sypou led. Efektivnější, zdá se.

Dneska už chápu, proč se moji známí z Plzně divili, že trávím v sauně 15 minut a v bazénu vydržím i chvíli sedět. Tehdy jsem nechápala, čemu se diví a říkala si, že jsem asi dobrá. Nejsem dobrá, to jen oni chodí na Slovany. Holt není sauna jako sauna. 

Ještě stále v šoku vcházím do relaxační zóny a zjišťuji, že kromě lehátek je tu i vyhřívané sezení. Wooow. Sedám si a po chvíli málem usínám. Ne, že bych to pozorovala s nějakým záměrem, jak tu ti páni ale chodí úplně odkrytí, jde vidět, jak mají z toho sezení červený zadky. Po zdech se míhají barevná světélka a sem tam jde slyšet křik od ledového bazénu. Ach, ta idylka. 

Obrázek jsem malovala ve vlaku, tak je ošklivější než obvykle a navíc to možná vyděsilo souseda z vedlejšího sedadla.

Musím ale říct, že jak jsem před příchodem neměla moc dobrý odpoledne a cítila se celkem rozrušeně, tady jsem nacházela znovu klid. Když uvolníte tělo, zklidníte i mysl.

Při odchodu ještě prohodím pár žertů s pány, kteří sedí u stolku poblíž nápojového automatu. Připadá mi legrační ta kombinace nahoty a sezení u stolu. Odcházím s úsměvem.

Tak vidíte, jakou tady v Plzni máte skvělou saunu, zkrátka takovou, jaká má být. Běžte ji vyzkoušet a uvidíte, že svět bude zase o něco hezčí, klidnější a ne tak vážnej 🙂